Liberec - Je to neuvěřitelné, ale domácí ligový zápas proti Karviné měl pro liberecký klub pořadové číslo tisíc. Společně se Spartou a Slavií je Slovan jediný, který se může pyšnit čtyřmístným číslem, a to z důvodu, že pouze náš celek a kluby z hlavního města nechyběly ani v jednom ročníku samostatné české nejvyšší soutěže.
Historie
Ještě před postupem, konkrétně 6. ledna 1992, se začala psát nová historie Slovanu. Tehdy na valné hromadě dostalo šanci nové mladé vedení, které přislíbilo postup do 1. ligy. Už o rok později se tento slib podařilo splnit. Díky rozdělení republiky, a tím i československé federální ligy, stačilo v roce 1993 libereckým fotbalistům pod vedením trenéra Vlastimila Petržely k postupu i páté místo.
První ročník Slovanu v lize znamenal obrovskou euforii pro celé město a konečné deváté místo. O rok později byl náš klub čtvrtý, pak sedmý a dvakrát po sobě pátý. V pozici hlavního trenéra se vystřídali někdejší Petrželovi asistenti Štol a Petřík. V ročníku 1998/1999 skončil Slovan, už pod vedením trenéra Škorpila, devátý, ale hrál finále Poháru ČMFS, ve kterém podlehl Slavii Praha až po prodloužení 0:1. V následující sezóně skončil modrobílý celek osmý, ale zvítězil v domácím poháru, čímž poprvé v historii klubu vstoupil do evropských pohárů, kde hned v první sezóně dokázal předvést statečné výkony i proti slavnému Liverpoolu.
Pokud by vás zajímaly další zajímavosti z historie modrobílého celku, najdete je v této sekci našeho webu.
Mistři! Mistři! Mistři!
Slovan byl také prvním týmem, který ukončil hegemonii pražských 'S' v získávání titulů po rozdělení republiky. Památný ročník 2001/02 totiž přinesl historicky první titul mimo hlavní město a byl to právě sever Čech, kam se stěhovala nejcennější tuzemská fotbalová trofej. Legendární ročník pod vedením trenérů Škorpila s Csaplárem, kdy v útoku zářili Jiří Štajner (15 gólů) s Janem Nezmarem (14 gólů), snad ani není potřeba více připomínat.
Podruhé vystoupal Liberec na pomyslný fotbalový Olymp v sezoně 2005/06. V té době stál na lavičce vždy klidný Vítězslav Lavička, který se mohl spolehnout na brankáře Marka Čecha, legendu Tomáše Janů, jenž slavil i první mistrovský titul, Tomáše Zápotočného, Daniela Pudila, Zbyňka Pospěcha či Filipa Hološka. Tehdy to nebyl tým plný hvězdných jmen, avšak díky společné práci a výborné partě se povedl znovu obrovský úspěch.
Zatím naposledy bylo vyryto jméno našeho milovaného klubu na mistrovský pohár na konci ročníku 2011/12. Trenér Jaroslav Šilhavý vytvořil neskutečnou partu, která táhla za jeden provaz a přestože Slovan rozhodně nebyl favoritem, díky domácí remíze 0:0 v posledním kole proti plzeňské Viktorii v přímém souboji o první místo mohly propuknout na stadionu U Nisy velkolepé oslavy. U nich nechyběl Tomáš Janů, který má jako jediný všechny tři tituly s Libercem, pro druhý pohár se vrátil Jiří Štajner, kterému v útoku pomáhali především Michal Breznaník s Michaelem Rabušicem. V obraně pomáhali Jan Nezmar a Theo Gebre Selassie. Ze zálohy pak vše řídili Miloš Bosančić s Lukášem Váchou. Důležitou součástí týmu byl také Josef Šural. Čest jeho památce.
Liberecká NEJ
Nejvíce ligových startů posbíral v modrobílém dresu legendární obránce a dlouholetý kapitán týmu Tomáš Janů. Nevysoký defenzivní hráč, přezdívaný Pady, naskočil za Slovan do 310 utkání a celkem odehrál 26244 minut. Jak již bylo zmíněno, je také jediným držitelem všech tří libereckých titulů. Druhý Jan Nezmar stihl 241 zápasů a 15927 minut, třetí Jan Mikula má zatím na svém kontě 232 zápasů, ale o více než tři a půl tisíce minut více než druhý Nezmar, konkrétně pak 19520. Navíc další starty může stále přidávat. Na metu 200 startů dosáhli i Petr Papoušek a Michael Rabušic.
| # | Jméno:
|
Počet zápasů:
|
Počet minut:
|
| 1. | Tomáš Janů
|
310
|
26 244
|
| 2. | Jan Nezmar
|
241
|
15 927
|
| 3. | Jan Mikula*
|
232
|
19 520
|
| 4. | Petr Papoušek
|
219
|
14 147
|
| 5. | Michael Rabušic
|
200
|
9 935
|
*stále aktivní hráč
Góly jsou to, co dělá fotbal fotbalem a Slovan jich dal během tisícovky zápasů 1350, což jej řadí na celkové čtvrté místo za pražská 'S' a plzeňskou Viktorii. Historicky nejlepším střelcem modrobílého týmu je nynější generální ředitel klubu Jan Nezmar. Ten rozvlnil síť za brankáři soupeřů hned v 62 případech, o pět gólových oslav méně, tedy 57, si připsal Jiří Štajner a na pomyslných stupních vítězů stojí také Michael Rabušic se 44 brankami.
Když se podíváme na statistiku asistencí, opakují se zde dvě jména jako u přechozího odstavce. Nejvíce přihrávek na gól má hned dvojice hráčů, a to Jiří Štajner s Petrem Papouškem, kteří připravili svým spoluhráčům 37 branek. O deset asistencí zpět se pak drží Jan Nezmar. Ten nahrál na 27 gólů.
Disciplinární přečiny
Fotbal, to nejsou jen góly a přihrávky, ale také fauly a karty. Slovan za prohřešky proti pravidlům inkasoval 2 109 žlutých karet. To je vůbec nejvíce ze všech týmů v lize. Druhý Baník jich má 2 098 a třetí Teplice 1 995. Oba týmy ale mají odehráno méně zápasů. Červená karta pak byla našemu mužstvu udělena v 94 případech a v této statistice se řadíme na šestou pozici.
Vůbec nejaktivnějším sběratelem žlutých karet byl Josef Lexa, který jich viděl 38 ve 175 zápasech. Druhé místo drží Tomáš Janů za 36 žlutých v 310 utkáních. Třetí Jan Mikula pak může stále pomýšlet na nelichotivé prvenství v této statistice, protože tento poctivý obránce už viděl žlutou kartu 35x ve 232 zápasech.
Co se týče vyloučení, má Slovan na první pozici hned trojici hráčů. Stanislav Marek, Lukáš Vácha a Josef Lexa totiž dostali shodně čtyři červené karty. První jmenovaný to stihl už za 82 zápasů, nynější asistent trenéra Hradce Králové pak musel odehrát za Liberec o třináct utkání více. Třikrát vyloučen byl také argentinský útočník Leandro Lazzaro Liuni.
Historické výhry a porážky
Zápas s pořadovým číslem 1000 nebude zapsán do historie jen z tohoto důvodu, ale vysoká výhra 6:0 proti Karviné je také vyrovnáním nejvyšší domácí výhry. Stejný výsledek se zrodil U Nisy ještě jednou, konkrétně 30. srpna 2014, kdy Slovan rozdrtil ostravský Baník. Hattrickem se tehdy blýskl Josef Šural, po jedné brance přidali Martin Frýdek, Tomáš Ďubek a Jiří Fleišman z penalty. Ten tak byl u obou historických výher, jen tentokrát v opačné pozici. Nejvyšší venkovní výhru pak zaznamenal modrobílý celek 16. října 1994, kdy zvítězil na půdě Benešova 5:0. Tehdy řádil čtyřgólový Josef Obajdin, jednu branku přidal jeho jmenovec Jinoch.
Kde jsou vítězství, musí být i porážky. Tu nejvyšší schytal Slovan 16. dubna 1995 na hřišti pražské Sparty. Na hrůzostrašném výsledku 1:7 se na domácí straně podíleli hráči jako Vratislav Lokvenc, Michal Horňák či Pavel Nedvěd. Náš čestný úspěch zaznamenal v 87. minutě Pavel Janeček. Zajímavostí tohoto zápasu je, že ho tehdy neřídil nikdo jiný než Roman Berbr. Druhá nejvyšší porážka se datuje do 29. března 2014, kdy jsme padli na západě Čech 0:6. Plzni tehdy stačili pouze čtyři střelci, protože dva góly si dali hráči Liberce sami. Nejvyššími domácími porážkami jsou pak výsledky 0:5. Jeden takový se zrodil 31. července 2021 proti pražské Spartě a druhý při loňském derby proti Jablonci.
